Liberecký deník - 19.3.2008
Liberecký kraj navštívil europoslanec
Richard Falbr, který poskytl Libereckému deníku exkluzivní rozhovor.
Liberec/ Snad jedním z nejznámějších odborářů v České republice je člen sociální demokracie a europoslanec Richard Falbr, který se i nadále jako evropský poslanec věnuje činnosti odborů na mezinárodní úrovni. Odění v Evropě, ale i v Česku, o stravenkách i trapasech, které způsobil český premiér v Evropském parlamentu, a nesociálním postoji ministra práce a sociálních věcí si s odborovým předákem povídal reportér Deníku.
* V České republice je nyní nejžhavější téma Topolánkův návrh na zrušení stravenek pro zaměstnance. Jaký je na to Váš názor?
Já si něco takového neumím představit. Postihlo by to statisíce lidí. Všichni víme, čím to bylo vyvoláno. Podezření, že se systém stravenek v reformním balíku zachoval, protože s tímto oborem má dost co dočinění premiérův kamarád pan Dalík, přiměl premiéra Topolánka, aby dal návrh na zrušení. Tím by chránil svého oblíbence. Návrh na zrušení považuji naprosto za absurdní. Uvítal jsem, že tripartita, tedy zaměstnavatelské svazy a odbory, proti tomu vystupují, a mám za to, že tento zákon rozhodně nemůže projít parlamentem ani v prvním čtení.
* Je tato praxe v Evropě běžná, nebo jsou stravenky nějakou českou vymožeností?
Stravenky jsou všude v zahraničí naprosto běžné. Není to vyjímka, ale je to v zahraničí pravidlo. Zaměstnavatelé možnost odpočtu vítají. Poslanci, kteří jsou rozumní, hovoří o korekci, která by omezila sortiment, na co se stravenky dají použít, ale zrušení tohoto systému nemůže získat v parlamentu podporu.
* Řeší přímo problematiku stravenek některý normativ Evropské unie?
Evropská unie, pokud jde o pracovně právní vztahy, tak tam se státy staví proti jednotné regulaci, a to přes to, že existuje jednotně regulovaný trh. Státy si dost žárlivě střeží onu oblast pracovněprávní a sociální.
* Proč by měla česká vláda svůj postoj ke stravenkám přehodnotit?
Jestliže za vládou přijdou zástupci tripartity, to je zaměstnavatelů i odborů, a řeknou, že rušení systémů je blbost, tak by vláda měla takovému názoru naslouchat. Nemůže se pak stát, že dá nějaký Topolánek jako poslanec návrh na zrušení tohoto systému. To je návrh, se kterým parlament zamete.
* Jak si jako evropský poslanec vysvětlujete výrazně rozdílnou životní úroveň, která panuje navzdory tomu, že já jako občan České republiky v obchodech platím již nyní vyšší ceny, než jsou trhem nastaveny například v Německu, ale na druhé straně prodavačka v českém supermarketu bere několikanásobně nižší mzdu, než prodavačka téže sítě supermarketů v právě zmíněném Německu?
To si skutečně nedovedu vysvětlit. Jestli platí zákon nabídky a poptávky, tak si to nedovedu vysvětlit.
* Není tedy chyba na straně odborů, že si nedokážou u zaměstnavatele vymoct vyšší mzdy pro své zaměstnance? Vždyť přece ony utracené peníze, které zaplatíme za nákup v obchodě, musí někam plynout?
Samozřejmě, že úlohou odborů je tlačit na zvyšování mezd. Sám si však nedovedu vysvětlit, jak je možné, že se dnes vyplatí například při koupi velké kamery sednout do letadla, zaletět do Spojených států a to vše přijde levněji, než kdyby si ji člověk koupil tady. To neodpovídá tomu, co se stále vykládá, že neviditelná ruka trhu všechno srovná.
* Může Evropská unie, respektive její parlament, tedy udělat nějaké jednotné opatření, které by směřovalo k narovnání rozdílů životní úrovně?
Ne, to se musí dělat vždy v místě. Myjsme se vždy, myslím tím odbory, scházeli s bankovní radou, kdy jsme řešili možnou výši navýšení platů. Mzdy například nikdy nesmějí předbíhat produktivitu práce. Kdyby ji předbíhaly, tak by peníze byly jen natištěné papíry, takže jsme se vždy drželi toho, kolik jsme pro daný rok dohodli s bankovní radou, a to bylo pak signálem pro kolektivní vyjednávání v jednotlivých podnicích. To se daří, ale ten nárůst je tak okolo pěti procent ročně, takže nám bude trvat přibližně patnáct let, než dosáhneme úrovně velkých zemí v EU. Samozřejmě tam, kde odbory nejsou, mzdy prostě nerostou, jak je to v obchodních řetězcích. Kde je právě tlak na nízké mzdy, tlačí i dodavatele k minimálním cenám nebo dlouhým splatnostem.
* Řeší se tedy nějak situace například u obchodních řetězců, které jste zmínil?
Ano, právě teď byl návrh v Evropském parlamentu, který schválila většina poslanců, a bude se projednávat v Komisi EU, prostě skončit s dominancí řetězců. Nejen, že prakticky ožebračují dodavatele, ale vlastně vykořisťují zaměstnance prací za nízké mzdy. Navíc devastují centra měst, kde zanikají normální obchody, které nejsou schopny jim konkurovat.
* Čeho se tedy přesně týká návrh ve spojitosti se supermarkety, který jste zmínil?
Podařilo se získat většinu poslanců pro prohlášení, že se s touto situací musí něco udělat. Nyní se nedají přesně pojmenovat kroky, co se s tím dá dělat, ale je nemožné, aby například dodavatelé housek nebo masa museli čekat na proplacení faktur tři měsíce, a tím vlastně dotovali velké obchodní řetězce.
* Jak je to s odbory v hypermarketech?
Unás je v hypermarketech obrovská fluktuace, z důvodu minimálním zdy a neexistujích odborů. Zaměstnanci zde musí pracovat i nad rámec své pracovní doby, musí chodit vybalovat například hodinu před začátkem směny, nebo si musí odepsat konec pracovní doby a pak se ještě vrací vybalovat zboží a dělat další práci. To jsou všechno věci, o kterých se nepíše, ale vytváří to nekvalitní pracovní prostředí.
* Domníváte se, že regionální politici by se měli nějakým výrazným způsobem zasadit o to, aby došlo k hájení zájmů zaměstnanců. Měli by se regionální politici stavět za lidi, kteří v jejich regionu pracují v hypermarketech?
Bylo by to mochezké, kdyby to tak bylo. Sociální demokracie je odborům nakloněna. Problémem však je, že sdělovací prostředky nejsou nakloněny odborům, což je například vidět podle reakce většiny deníků na to, když se zrušilo jedenáct paragrafů Zákoníku práce. Některé noviny to oslavují, jako že odbory dostaly konečně přes prsty.
* Myslíte, že odbory přispívají k dynamice obchodu, nebo tuto dynamiku spíše brzdí a vytvářejí inflační spirálu?
Já si myslím, že dynamiku obchodu odbory právě podporují a odpor pravice je naprosto iracionální. Odbory tím, že tlačí, plní pozitivní funkci, nikoliv negativní.
* Jak v tomto ohledu hodnotíte situaci v Česku?
Stav, který je zde, považuji za naprosto nepřirozený. To, že se někdo posmívá odborové demonstraci jako náš premiér, považuji za naprosto absurdní. Jenom jeden takový malý příklad z Bruselu. Tam se konala mezinárodní konference o tripartitě a sociální problematice, které se zúčastnil pan Nečas a premiér Topolánek. Ten tam vystoupil a řekl, že o nějakém sociálním rozměru a o sociálním partnerství lze mluvit tehdy, až bude taková produktivita práce a takový hospodářský růst, že na to bude čas. Všichni na něj koukali jako na blázna. To by si nikdo ze západních politiků neodvážil říct. Takže byl hned za to kritizovaný, ale oni se tomu smáli, stejně, jako se smějí ve sněmovně opozičním politikům. Já si myslím, že toto je škoda. Od revoluce uplynula doba skoro stejně dlouhá, jakou existovala první republika, a toto by se nemělo stávat. Myslím si, že toto není dobré a nevytváří to dobrou atmosféru ve společnosti. Za Rakouska-Uherska byly odbory a respektovali je. I za první republiky byly odbory a respektovali je.
* Jaký měl výstup premiéra v Evropském parlamentu dopad?
V Evropském parlamentu nám nevěří, že se naši politici takto chovají. Teď měli možnost to slyšet na vlastní uši. To prostě nepatří k normální demokracii a k normální občanské společnosti.
* Politik je ten, kdo zastupuje nějakou skupinu lidí. Nemyslíte si, že je právě úlohou například regionálních politiků poukazovat na to, který velký zaměstnavatel nemá stále odbory, nebo který významný zaměstnavatel v regionu dává zaměstnancům nejnižší platy?
Ano, určitě, to by bylo správné, ale uvědomte si, kdo ty regionální politiky platí. To by určitě natrefilo na odpor. Dokážete si představit, že by nějaký regionální politik třeba z ODS přišel do nějaké firmy a tam udělal podobné prohlášení? To by zaměstnavatele pěkně naštval. Odbory mají ve společnosti svou funkci, která je užitečná, a ta by měla být uznávána.
* Je jiný přístup k odborářům v zahraničí?
Ano, tam se na ně nikdo nedívá jako na nepřátele státu, kteří chtějí podkopat nějaký podnik. Zde někteří politici, a bohužel i ministr práce Nečas, se na odbory dívají jako na nepříjemný hmyz, přitom jeho maminka byla pracovnice krajské odborové rady v Ostravě.
* Jak hodnotíte práci českých odborů?
Já si myslím, že naše odbory pracují dobře. Nejlepší jsou samozřejmě odbory ve škodovce v Mladé Boleslavi, ale představte si, že oni kolektivně vyjednávají a vyhrožují stávkou, kterou nakonec uskutečnili. V ten okamžik tam přijede prezident Klaus a postaví se na stranu zaměstnavatele. Je prostě absurdní, aby se hlava státu pletla do kolektivního vyjednávání v soukromé firmě. Samozřejmě od toho se potom odvíjí postoj lidí, kteří jsou mu naklonění a považují jej za autoritu. Já si myslím, že nedělají dobře ti politici, kteří se takto chovají.
„Když se Topolánek nelichotivě vyjádřil o spolupráci v sociální a zaměstnanecké oblasti s tím, že jednat začne, až na to bude čas, na půdě Evropského parlamentu na něj koukali jako na blázna.“ Richard Falbr, europoslanec (ČSSD)