Haló noviny - 25.7.2007
ÚSTECKÝ KRAJ
MOST - Návrh změn a legislativních úprav v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, připravil Úřad práce v Mostě, v okrese nejvíce v republice postiženém nezaměstnaností. Na pracovní schůzce ředitel úřadu práce Oldřich Malý seznámil s návrhy skupinu zákonodárců z Mostecka: senátora Vlastimila Balína (KSČM), poslance Petra Červenku (ČSSD) a Oldřich Vojíře (ODS), a europoslance Richarda Falbra (ČSSD). V návrhu se jedná o 10 konkrétních bodů.
»Návrhy, které jsme připravili a které jsem projednal se zákonodárci, nejsou nijak dramatické, ale pomohlo by to úřadu práce při potírání práce načerno a zjednodušování pracovněprávních procesů. Samozřejmě mě upozornili, že to není nijak jednoduchý proces změny, ale že se s tím seznámí,« shrnul Malý pro Haló noviny podstatu změn a první reakci zákonodárců.
Znesnadnit a sankcionovat práci načerno
Výčet jednotlivých návrhů změn začal Malý u § 25. Ten hovoří o nekolidujícím zaměstnání, kdy si může zaměstnanec vydělat 4000 Kč, doba není omezená a zdravotní a sociální pojištění platí úřad práce. »Původní myšlenka byla, že si může zaměstnavatel vzít zaměstnance na zkoušku, a když je spokojen, dá mu smlouvu. Ale český národ to pojal jinak. Ber sociální dávky a já ti budu dávat čtyři tisíce. Proto navrhujeme, aby byla dohoda omezena maximálně na šest měsíců,« uvedl Malý.
Dále se jedná o § 27, kde se mj. uvádí, že nástup do zaměstnání musí uchazeč nahlásit nejpozději v pracovní den před sjednaným nástupem do práce. Toto umožňuje ideální víkendové práce načerno, protože dohoda je možná i ústní, a pokud argumentují, že ji provedli v pátek odpoledne, nemohli to již na úřad práce nahlásit. »Proto chceme změnu a stanovit povinnost nahlásit nástup do zaměstnání před započetím výkonu práce prokazatelným způsobem. Ta povinnost by měla být plně v kompetenci klienta úřadu práce.«
Malý poukázal v té souvislosti na § 30, kde se hovoří o vyřazení uchazeče z evidence z důvodu nelegální práce. Ovšem ten není nijak sankcionován a druhý den se může znovu zaevidovat. Proto je doporučeno převést sankci do dalšího odstavce paragrafu, kde se hovoří o sankčním vyřazení uchazeče, který odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci. Podle Malého není uchazeč, který odmítne rekvalifikaci, nijak postižitelný. »Pro klienty se základním vzděláním je však rekvalifikace jedinou možností, jak zvýšit jejich šance na trhu práce.« Podle návrhu by byla povinnost u evidovaných déle než 12 měsíců se rekvalifikace účastnit. »Když si uděláme průřez evidencí a vidíme, že to jsou lidé mezi 25 až 45 lety, mají děti a jsou u nás vedeni pět let, tak víme, že to jsou určitě lidé, kteří dělají někde načerno.«
Jak Malý konstatoval, mostecký ÚP evidoval k 30. červnu 7150 uchazečů déle než jeden rok a déle než dva to bylo 5404 nezaměstnaných.
Sociální příspěvky pro zaměstnance do kapes nepoctivých zaměstnavatelů
Jako vysoce zneužívaný označil Malý i § 78, podle kterého dostává zaměstnavatel příspěvek při zaměstnávání alespoň poloviny osob se zdravotním postižením. »To není nároková dávka pro postiženého, ale pro toho, kdo ho zaměstnává. Když zaměstnáte 50 těchto lidí a budou doma stříhat papír na půl, třeba pro prodejnu masny, tak na ně dostanete 12 100 korun. Nikoho nezajímá, že na to nemáte odbyt a nikoho nezajímá, že udělá jeden papír za osm hodin. Vy pouze vykážete, že jsou těžce zdravotně postiženi a že pro vás pracují osm hodin denně, pět dnů v týdnu.« Malý dodal, že pokud postižený dostane 4000 Kč, zbytek má zaměstnavatel a nemusí nic dokládat. »Když máte 50 zaměstnanců, vyplácí se to jednou za čtvrtletí, tak vám vyplatíme 1,2 milionu a nemusíte dělat nic.« Aby se znesnadnila kontrola, zaměstnavatelé zřizují chráněné dílny v jiných krajích, než berou dotace. Podle Malého je toto »podnikání« nejvíce rozšířeno v Praze, ale i v Mostě vypláceli 10 milionů Kč dotace a dnes to je 300 milionů Kč ročně. Tuto »černou díru« přirovnal ředitel ke kauze lehkých topných olejů. Dodal však, že se to nedá vztahovat na všechny firmy, které zaměstnávají zdravotně postižené a odhadl, že to jsou tři z deseti. Vnávrhu se požaduje, aby příspěvek byl nenárokový, zajištěna transparentnost a průkaznost vyplácení a procentuálně stanovit, jaká část příspěvku je určena přímo pro zaměstnance. »Původním smyslem bylo, aby se postižení integrovali mezi zdravé lidi, nikoho nenapadlo, že to bude práce doma. Když zjistíte, že je ročník 33 nebo 43, plně invalidní, plně ležící, který nemá hybné ruce ani nohy, a tento člověk dělá osm hodin denně a pět dnů v týdnu, ten člověk v roce nemarodí - tak to je asi něco špatně. Přece, pokud je tento člověk schopen pracovat osm hodin denně a pět dnů v týdnu, ať mu odeberou postižení.« Malý dodal, že právě kvůli znesnadnění kontroly mají místní firmy tyto zaměstnance třeba až ve Znojmě.
Porodit, odložit, ale nechat si platit
Návrh předpokládá i zrušení tisícovky jako příspěvek na školní potřeby v §§ 33-35 a upravit porodné v §§ 44-46. Dnes má nárok každá matka bez ohledu, zda následně o dítě sama pečuje. »Pokud porodí dítě a dá ho do adopce, dostane stejně porodné. Proto jsme navrhovali, že by se to mělo rozdělit na první část vyplácenou do tří měsíců od porodu, asi 10 tisíc korun, a zbytek pokud zůstane v péči matky dále. Dnes víme, že Romka porodí dítě nebo jakýkoliv asociál, nemusí to být Romka, ona ho dá do adopce ke své babičce. Ta babička dostává osm tisíc měsíčně sociální dávky a žijí v jednom bytě.«
Není důležité mateřskou absolvovat, ale mít ji placenou
Návrh předpokládá i úpravy v §§ 30-32, kde se jedná o rodičovský příspěvek. Dnes se vyplácí 7582 korun osobám na mateřské dovolené bez ohledu na to, zda pracují, mají dítě v jeslích nebo mateřské škole. Manažerka má načerno zaměstnanou chůvu, ta dostane odměnu v hodnotě rodičovského příspěvku a manažerka má příjem třeba 30 tisíc korun. Návrh předpokládá plnou výši do dvou let věku dítěte a potom poměrnou část podle návštěvy předškolních zařízení.
Příplatky na vzdělávání ano, vzdělávat se ale ne
Ředitel Malý upozornil také na §§ 20-22. Sociální příplatek totiž pobírají i rodiny, kde se dítě nad 15 let nepřipravuje na budoucí povolání a je v evidenci úřadu práce. Je to problematika hlavně romských dětí, které nastoupí do učení, ale po pololetí z 1. ročníku odcházejí do evidence ÚP právě kvůli sociálním příplatkům. »Podmínit pobírání sociálního příplatku studiem nebo přípravou dítěte nad 15 let na budoucí povolání. To znamená, že je v rekvalifikaci, nebo že studuje. Pokud ne, může mu příspěvek úřad práce zrušit. Chceme tím motivovat děti k dalšímu vzdělání. Nyní rozjíždíme další 10měsíční kurz, kde chceme těmto dětem ‘hodit laso’, aby se opět vrátily do školy nebo si našly jiné zaměstnání. Dnes to tak nevidíme, ale za pět let to již bude. Vytváří se tu vrstva lidí, která vyjde základní školu a začíná žít z dávek.«
Malý přidal zkušenost z kontroly v sídlišti Chanov. Mladý 17letý Rom zde pracoval na veřejně prospěšných pracích a on se ho ptal, proč nestuduje, zda se mu toto vyplatí. Aodpověď: co mám dělat, čekáme druhý dítě. K 30. červnu bylo v evidenci úřadu práce vedeno 212 mladistvých do 18 let a do 19 let dalších 359 mladých lidí.
Posledním návrhem jsou §§ 27-29, o příspěvku na bydlení. Zde se doporučuje sloučit příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení z důvodu zjednodušení papírování pro klienty. Malý předpokládá, že se v závěru roku sejde se zákonodárci znovu a vyslechne jejich názory k záměru realizace.
Senátor podporuje iniciativu úřadu práce
»V návrzích Úřadu práce Most k zákonu o zaměstnanosti se odráží systémový přístup k problematice zaměstnanosti, ne k nezaměstnanosti. Což je v souladu i se základními přístupy KSČM. Řešit zaměstnanost, to znamená nová pracovní místa, pomoc malým a středním podnikatelům, nastavit spravedlivější sociální systém, aby nedemotivoval, ale naopak motivoval nezaměstnané k hledání uplatnění na trhu práce. V návrzích se projevuje systémovost přístupu dlouhodobě zakládaného Hospodářskou a sociální radou Mostecka, při níž pracuje komise pro rozvoj lidských zdrojů, kde jsou zastoupeni lidé z podnikatelské sféry, státních orgánů, samosprávy, zákonodárci,« řekl Haló novinám senátor Vlastimil Balín, který je také členem této komise při HSRM. »Věřím, že by se mohlo podařit realizovat i můj dlouhodobě prosazovaný návrh na novelu zákona o krajích a vytvořit podmínky pro samostatné působení výboru pro zaměstnanost. Tato problematika je nyní jen jakýmsi trpěným přívěskem u výboru pro výchovu a vzdělávání,« dodal Balín. Ten je i jako krajský zastupitel členem tohoto výboru, a proto ví, že drtivou většinu problematiky tvoří při jednáních školství.