Mostecký deník - 27.12.2006
Nová studie podporuje těžbu uhlí, ekologové nesouhlasí
Mostecko - Uhlí na Mostecku by se mělo těžit dál. A to i pod městem Horní Jiřetín a obcí Černice. Pro ekonomiku, zaměstnanost a životní prostředí má být pokračování těžby přínosem. Uhlí zachrání energetiku, zaměstná dalších 2 450 lidí a z vytěžené jámy vznikne jezero. Vyplývá to ze studie „Význam využívání hnědého uhlí pro ČR v 21. století“. Studii vypracoval Výzkumný ústav pro hnědé uhlí v Mostě (VÚHU). Expertní analýzu si objednala Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje (HSRÚK) za podpory Mostecké uhelné a Severočeských dolů. Deník zjistil, že studie se má prezentovat za účasti zástupců čtyř ministerstev (průmyslu, životního prostředí, práce, místního rozvoje) a Ústeckého kraje.
Autoři studie tvrdí, že uhlí bude ve 21. a 22. století nejvýznamější energetickou surovinou, jejíž spotřeba bude ve světě stoupat a kterou je třeba využít „v maximální možné míře“. V ČR tomu ale brání rozhodnutí vlády z roku 1991 o útlumu těžby, takzvané územní ekologické limity. „Pokud se nebude pokračovat v těžbě uhlí, zvýší se podle odhadů míra nezaměstnanosti na Mostecku na více než 30 procent. A to by nebylo dobré,“ říká Richard Falbr, europoslanec a předseda hospodářské a sociální rady, která sídlí v Mostě. Rada minulý týden vyzvala vládu, aby limity zrušila. „Když vláda nezruší limity, báňský úřad těžbu nepovolí,“ dodává Falbr.
Studie varuje, že útlum těžby by způsobil rizikovou závislost ČR na dovozu paliv či energie, což by ohrozilo i zásobování domácností teplem a stavbu lepších elektráren. Státu by podle analýzy nepomohly ani jaderná a obnovitelné zdroje energie. Výzkumníci dokazují, že využívání uhlí je od roku 1989 mnohem ohleduplnější k přírodě. Nové, čisté uhelné technologie mají v souladu s přísnějšími zákony v EU ještě více snížit množství škodlivin vypouštěných do ovzduší. Rozšíření lomu ČSA podle studie nezhorší ani hodnotu následné krajiny ve srovnání se stavem před báňským zásahem.
Ekologové: studie straní uhelné lobby
“Je to absurdní argument,“ nesouhlasí Petr Holub z ekologické organizace Hnutí Duha, které usiluje o zachování obcí. Rekultivace nejsou podle hnutí náhradou za původní, zničené území - chybí v nich po staletí vytvářené historické krajinné struktury, především obce. Ekologové také varují, že spalované uhlí zvýší exhalace oxidu uhličitého, hlavní příčinu globálních změn podnebí. Apokalyptické vize masové nezaměstnanosti v regionu odmítají s tím, že právě rozvoj dolů blokuje všestrannější rozvoj regionu. Holub poukazuje i na to, že autorem prouhelné studie byl ústav, zájmově spjatý s doly.
“Studii dokážeme obhájit. Shrnuje poznatky různých institucí,“ brání se Helena Veverková, místopředsedkyně rady a bývalá ředitelka VÚHU. „Je to komplexní zpráva,“ pochvaluje si studii odborový předák horníků Miroslav Tlapák, spolupracovník Falbra. Ten odmítá, že by HSRM byla lobbistickou skupinou dolů. O směřování rozvoje podle ekologických organizací ale obyvatelé už rozhodli - rozšíření těžby řekli ne v referendech. „Doufáme, že krajští i pražští politici budou místní lidi respektovat,“ nabádá Jan Rovenský z hnutí Greenpeace.
***
Co říká Czech Coal?
„Pokud nebudou zpřístupněny zásoby hnědého uhlí za územními limity v lokalitě ČSA, klesne během příštích deseti let těžba Mostecké uhelné na méně než polovinu dnešního stavu,“ tvrdí Petr Pudil, předseda představenstva a generální ředitel skupiny Czech Coal, kam patří i Mostecké uhelná. Nejistota těžby za limity znemožňuje firmě uzavírat dlouhodobé smlouvy přesahující rok 2015.