Eurokurýr - 15.2.2006
Jiří Paroubek, předseda vlády ČR www.vlada.cz
Rok 2005 byl významný dvěma událostmi: schvalováním Smlouvy o Ústavě pro Evropu a jednáním politických špiček Unie o finanční perspektivě na léta 2007 až 2013. Politici se o financích přeli přes tři čtvrtě roku až se nakonec přece jen dohodli na kompromisním návrhu předloženém na třetí pokus britskou vládou. Schválení finanční perspektivy považuji za velmi dobrý krok, při jednání jsem se zasazoval o takovou podobu rozpočtu, která bude co nejvíce přínosná pro Českou republiku, a výsledný dokument odpovídá mé představě. Jako první neúspěch roku 2006 proto spatřuji nesouhlas Evropského parlamentu s dojednanou finanční perspektivou. Velkou výzvou příštích týdnů a měsíců je nalezení kompromisu mezi Evropským parlamentem, Evropskou komisí a rakouským předsednictvím. Druhou záležitostí roku 2005 je neúspěch "smlouvy o ústavě" v lidových hlasováních ve Francii a Nizozemí. Je však potvrzením demokratičnosti Unie, že na hlasech občanů opravdu záleží a že politici mají zájem jim naslouchat.
José Manuel Barroso, předseda Evropské komise www.europa.eu.int
Rok 2005 byl rokem plným výzev. Zablokování "ústavy" znovu ukázalo, že se Unie bez silné podpory veřejnosti neposune dál. Nicméně Unie se neodchýlila od svého hlavního cíle, kterým je zajišťovat konkrétní politiky vedoucí k prosperitě, solidaritě a bezpečnosti doma i ve světě. Evropská rada se nakonec dokázala shodnout na finanční perspektivě, což svědčí o tom, že je možné dojít k rozhodnutí i o tak složité otázce. Hospodářský růst a zaměstnanost se staly silnějším tématem pro aktivity Evropské unie. V roce 2006 se těším na reformy, které by měly přinést skutečné výhody evropským občanům.
Margot Wallströmová, místopředsedkyně Evropské komise a komisařka pro vztahy s institucemi a komunikační strategii
www.europa.eu.int
V minulém roce se Evropské unii podařilo přetvořit se z Unie patnácti v Unii pětadvaceti členů. Už by se nemělo mluvit o "starých" a "nových" členských státech. Teď stojíme před výzvou vysvětlit našim občanům přínosy, které Evropa přináší v každodenním životě. Rok 2006 nabízí možnost uvést v život nový rozpočet Evropské unie, podniknout konkrétní kroky k povzbuzení růstu a zaměstnanosti a posílit svobodu a demokracii v Evropské unii i mimo ni.
Anne-Marie Sigmund, předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru
www.esc.eu.int
Podle mnoha komentátorů se Evropská unie dostala do krize. Vždy zvažuji, jaký vliv má ta či ona událost na lidi. Podle mě by evropské instituce měly mnohem více pracovat na tom, aby přiblížily Evropu občanům. To je pozitivní ponaučení vyplývající z loňských událostí, a já jsem proto optimista. Evropský hospodářský a sociální výbor je více než kdy jindy ochoten čelit výzvě sloužit jako most mezi Evropou a občanskou společností. V tomto smyslu jsem také podepsala s předsedou Evropské komise Barrosem nový protokol o spolupráci mezi Výborem a Komisí. Další výzvou je proces vytváření "evropské identity", která je stále jen myšlenkovým konstruktem sdíleným nemnohými přesvědčenými Evropany. Bude naším společným úkolem posílit ideu evropanství a Výbor se k tomu bude snažit přispět svojí aktivitou.
Peter Straub, předseda Výboru regionů www.cor.eu.int
Po strategicky významném roce 2004, kdy došlo k rozšíření EU o deset nových států, byl rok 2005 pro Unii rokem velké zkoušky poznamenaný odmítavými referendy ve Francii a Nizozemí a od nich se odvíjející "ústavní krize". Projekt "evropské reformy" se momentálně nachází v jakémsi vakuu s nejistou budoucností. V nelehkých dobách se ale vždy otevírají možnosti pro nový začátek nebo nové cesty. Rok 2006 proto bude velmi důležitým rokem, neboť dnes už si jsou všichni vědomi toho, že Evropa nemůže být v budoucnu dále budována bez občanů, a tudíž bez regionů a obcí, které leží občanům nejblíže. Z tohoto důvodu potřebujeme v Evropě více regionů a více Evropy v regionech.
Jan Kohout, velvyslanec, vedoucí Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii, stálý představitel ČR při EU
www.mzv.cz/representationeu
Po nadšení z úspěšného rozšíření EU na pětadvacet zemí v roce 2004 vstoupila v roce 2005 do popředí dvě kontroverzní témata - "evropská ústavaŽ a rozpočet EU na období 2007 až 2013. Úsilí o vytvoření právního rámce pro Evropskou unii bylo pozastaveno odmítnutím ústavy ve Francii a Holandsku. Naopak rozpočet EU byl schválen na summitu v prosinci. Česko bude mít nárok na příjmy přes 90 miliard korun ročně po dobu sedmi let a bude záležet jen na nás, jestli je dokážeme využít. Nový rok přinese i nové výzvy. Rakouské předsednictví se bude snažit získat podporu pro oživení diskuse o "ústavě" a budoucnosti Unie a jejím dalším rozšiřování. Jedním z témat bude tzv. Lisabonská strategie - soubor reforem komplexní hospodářské, sociální a enviromentální obnovy v zemích Unie.
Jana Bobošíková, poslankyně Evropského parlamentu (NEZ) www.bobosikova.cz
Rok 2005 jistě vstoupí do historie EU jako rok, kdy občané dali odmítnutím "euroústavyŽ najevo, že o svém životě chtějí rozhodovat ve větší míře, než jak si EU představovala. Byl to také rok intenzivních legislativních příprav na období 2007 až 2013. Na prosincovém summitu schválila Rada kompromisní verzi rozpočtu. Rok 2006 bude v EU rokem příprav na léta 2007 až 2013, čeká nás také vytvoření strategie pro případ pandemie ptačí chřipky, hledání cesty k "euroústavěŽ a k řešení energetické závislosti Evropy na dodávkách z Ruska. Jako zastánce maximální otevřenosti a liberalizace trhu podpořím schválení návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu, která bude mít pozitivní dopad na naše hospodářství. V neposlední řadě stojí před EU i otázka jejího rozšiřování o nové státy.
Jan Březina, poslanec Evropského parlamentu (KDU-ČSL) www.janbrezina.cz
Rok 2005 hodnotím z hlediska EU jako rozpačitý. Na poslední chvíli se sice podařilo vyjednat finanční rámec na období 2007 až 2013, na druhou stranu ztroskotal ratifi kační proces "euroústavy", která měla Unii učinit srozumitelnější pro občany a akceschopnější z hlediska fungování institucí. Navíc ani z dohody o finanční perspektivě nelze být nijak zvlášť nadšen, mám-li ji posuzovat z hlediska společných evropských zájmů. Stále chybí odvaha proměnit vznešená slova o nových výzvách a nutnosti reformních kroků v konkrétní činy. Výhrady mám i k říjnovému zahájení přístupových jednání s Tureckem. Do rakouského předsednictví, které bylo zahájeno 1. 1. 2006, vkládám větší naděje než do právě skončeného britského.
Hynek Fajmon, poslanec Evropského parlamentu (ODS) www.hynek-fajmon.cz
Rok 2005 byl pro Evropskou unii důležitý ve třech základních věcech. Jednak se nepodařilo ratifi kovat "evropskou ústavu" ve dvou členských státech EU, a tím se proces ratifi kace de facto zastavil. Tento vývoj hodnotím pozitivně, protože "euroústava" je pro ČR nevýhodná. Dále se podařilo v Evropské radě dospět ke kompromisu ohledně finanční perspektivy EU 2007 až 2013. To hodnotím pozitivně, protože přes mnohá omezení a problémy se SZP EU, bude nastavené financování pro ČR výhodnější než dosud. Třetí důležitou věcí je dohoda WTO z Hongkongu, která má sice omezený rámec, ale i tak bude stále tlačit na další potřebné reformy SZP EU.
Richard Falbr, poslanec Evropského parlamentu (ČSSD) www.falbr.cz
Chcete-li, abych zhodnotil události v Evropské unii v uplynulém roce, pak musím říci, že mě zklamal. Zklamali mě Francouzi odmítnutím návrhu ústavy z ryze sobeckých důvodů. Považuji totiž její návrh, i vzhledem k zařazení Evropské sociální charty za dobrý. Zklamalo mě britské předsednictví, které toho přineslo málo, jedno brilantní vystoupení Tonyho Blaira v Evropském parlamentu, druhé méně brilantní, a pak díky kancléřce Merkelové přece jen schválení finanční perspektivy, kterou se v nejbližších dnech chystá Evropský parlament potopit. A tak nejvýznamnější událostí v Evropské unii je pro mne narození mého vnuka Toníčka. K druhé části otázky: výzev je spousta. Otázka je, které z nich budou vyslyšeny. Pro mě, přesvědčeného eurooptimistu, je zklamáním sobecký postoj řady starých členských zemí k zemím novým.
Jana Hybášková, poslankyně Evropského parlamentu (ED) www.hybaskova.cz
Rok 2005 byl méně než poznáním, více než šokem. Rozšíření o deset nových zemí Unii nerozbilo, tedy uspělo. Naopak, "smlouva o ústavěŽ, na kterou jsme se zeptali euroobčanů, "spotřebitelů Unie", neuspěla. Závěr je jasný: je potřeba učinit Unii srozumitelnou, efektivní, kooperativní a koordinační, bez velkých symbolů moci a slávy. Výzva pro rok 2006? Smlouva o ústavě ve svém duchu existuje. Je tedy potřeba mít odvahu ji prosadit. To nepůjde bez toho, abychom učinili Unii srozumitelnou hlavně pro ty, kteří se o ní nezajímají, pro ty, kteří se jí bojí, pro ty, kteří nechtějí o politice slyšet ani slovo. V Čechách, navíc, je potřeba jasně potvrdit, že Unie je nízkonákladová, deregulační a efektivní.
Libor Rouček, poslanec Evropského parlamentu (ČSSD) www.liborroucek.cz
Rok 2005 byl ve znamení dvou velkých témat. Tím prvním byla "evropská ústava", tím druhým pak finanční perspektiva na období 2007 až 2013. Po zamítavých referendech ve Francii a Nizozemí se proces ratifi kace evropské ústavy zkomplikoval. Osobně ji na rozdíl od jiných politiků za mrtvou nepovažuji a věřím, že právě probíhající období refl exe vnese do ratifi -kačního procesu novou dynamiku. Velmi pozitivně hodnotím schválení finanční perspektivy a věřím, že i Evropský parlament po dalším vyjednávání s Radou tuto interinstitucionální dohodou podpoří. V roce 2005 se podařilo schválit a dohodnout celou řadu dalších věcí, které budou mít pozitivní dopad na život občanů, např. chemickou legislativu REACH, která by měla podstatně zlepšit zdraví lidí a kvalitu životní prostředí.
Přemysl Sobotka, předseda Senátu Parlamentu České republiky www.premyslsobotka.cz
Dojmy mám smíšené. Ukázalo se, že direktivně předložená "smlouva o ústavěŽ
neprošla u těch, kterých se týká, u občanů. Pro Evropskou unii jako instituci
je to stresující, pro členské země naopak v daném okamžiku dobře. Ukázalo se
tak totiž, že takto navržený dokument je nevyhovující. Naopak se podařilo doslova
na poslední chvíli sestavit návrh rozpočtu evropského společenství na léta 2007
až 2013. Na druhou stranu se ale tímto návrhem ustupuje od zásadní modernizace
unijního rozpočtu. Výzvy, nebo spíše příležitosti, které vidím pro letošní rok,
jsou například otevření seriózní diskuse nad strategií hospodářského růstu,
nad "evropskou ústavou" či regulacemi obecně.
Vladimír Špidla, Evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti
www.europa.eu.int [65535] Rok 2005 přinesl Unii kromě jinde zmíněných problémů také výrazná pozitiva. Byla schválena ambiciózní a přitom realistická legislativa pro oblast chemického průmyslu (REACH). Podařilo se prosadit vznik Fondu pro přizpůsobení globalizaci (EGAF). V náročných jednáních v rámci Světové obchodní organizace se EU svým závazkem zrušit exportní kvóty a cla postavila do čela světového vývoje. Podobně splnila úlohu lídra i v Montrealu při jednáních navazujících na Kjótský protokol o klimatických změnách. A konečně schválení finančních perspektiv Radou je jasným znamením akceschopnosti EU, které tvoří solidní základ pro její vývoj v nadcházejících letech. Rok 2006 teď Unii dává šanci potvrdit, že skutečně přechází do ofenzivy.
Zuzana Roithová, poslankyně Evropského parlamentu (KDU-ČSL) www.roithova.cz
Unii se v uplynulém období podařilo bezproblémové rozšíření o deset zemí a vzít vážněji Lisabonskou strategii včetně snižování byrokracie. Přesto si myslím, že pětadvacítka by měla soustředěněji řešit společné evropské zájmy, které vyžadují zejména zásadní přebudování struktury evropského rozpočtu, zemědělskou reformu a dobudování vnitřního trhu a také revizi sociálního modelu. Vlády spíše starých členských zemí v těchto věcech přešlapují na místě a dávají přednost krátkodobým a tzv. národním zájmům.
Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu (ODS) www.vlasak.net
Jednalo se vlastně o první plně pracovní rok našeho členství v EU. Toto období nebylo jednoduché, neboť hlavní záměr prosadit evropskou ústavu se nepodařil, a navíc díky hospodářské stagnaci a volbám ve státech, které mají v EU významnou roli, převážil trend myslet více na sebe a omezit příjmy do evropského rozpočtu. To, že se nepodařilo včas dojednat finanční perspektivu na rok 2007 až 2013, považuji za velký problém pro budoucnost Evropy, zvláště když v minulém roce začaly rozhovory s Tureckem a byl odstartován proces pro přijetí Bulharska a Rumunska. Pro rok 2006 vidím jako nejdůležitější dojednání finanční perspektivy, a tím spuštění přípravy pro čerpání strukturálních fondů v členských zemích.
Tomáš Zatloukal, poslanec Evropského parlamentu (ED) www.tomaszatloukal.cz
Rok 2005 byl ve znamení vážných problémů, do kterých se EU dostala po neúspěšných referendech ve Francii a Nizozemí a problematickém vyjednávání o rozpočtu na období 2007 až 2013. Nepodařilo se zahájit diskusi o budoucím procesu rozšiřování a podobě budoucí integrace, která doposud chybí. V roce 2006 musí dojít k meziinstitucionální dohodě o příštím rozpočtu, rozhodnutí o procesu případného schvalování evropské ústavní smlouvy, přijetí směrnice o službách. Lisabonská strategie je vizí, kterou reálně není možné do roku 2010 naplnit. Bude nezbytné na tuto skutečnost razantně reagovat a v tomto vidím nejdůležitější úkol, který nás v roce 2006 čeká.
Josef Zieleniec, poslanec Evropského parlamentu (ED) www.zieleniec.cz
Rok 2005 obnažil slabiny EU a jejích členských států: neúspěšná referenda o "euroústavě" byla především vysvědčením, které občané ve Francii a Nizozemí vystavili vlastním vládám. Odmítnutí ústavy přineslo nejistotu ohledně akceschopnosti EU v budoucnosti. Je proto nutné, aby Unie v roce 2006 znovu našla cestu, která povede k reformě, k zefektivnění jejích institucí. Neméně důležité bude, aby chytila druhý dech v oblasti hospodářství - k tomu může významně přispět otevření pracovního trhu i dotvoření vnitřního trhu se službami. Právě uvolnění sektoru služeb, v němž mají čeští podnikatelé komparativní výhodu oproti západní Evropě, bude v Evropském parlamentu letos patřit k jedné z mých priorit.
Příspěvky byly redakčně zkráceny, jejich plnou verzi, v původním znění, si
přečtete na www.euroskop.cz/eurokuryr