Zpravodajství ČTK - 4.1.2006
MOST 4. ledna (ČTK) - Obecně prospěšná společnost Podkrušnohorské technické muzeum, která vznikla s cílem vybudovat a provozovat na Mostecku hornický skanzen, se potýká už delší dobu s problémy. Členové statutárních orgánů se nescházeli, navíc jim skončilo funkční období. Zachování památky historie těžby uhlí podpoří rozvoj cestovního ruchu v regionu, činnost společnosti je proto třeba oživit, řekl na dnešním jednání Hospodářské a sociální rady Mostecka člen jejího předsednictva Vladimír Bártl.
Prvním krokem je podle něj ustavení nové správní rady, mostecká tripartita jím pověřila město Most.
"Po nominaci a jmenování členů správní rady na konci února by obecně prospěšná společnost měla zase začít fungovat. Prioritou je vyřešit financování. Je proto třeba jednat s uhelnými společnostmi o spolufinancování, ale především získat prostředky ze strukturálních fondů EU. Mzda dvou pracovníků muzea je zatím hrazena mosteckým úřadem práce," uvedl.
Richard Falbr z předsednictva mostecké tripartity upozornil na to, že ostraha objektů a exponátů muzea, které tvoří bývalý hlubinný důl a unikátní těžební technologie, je hrazena z milionového daru společnosti ČEZ. "Pokud se nepodaří zapojit do projektu těžební firmy Mostecká uhelná (MUS) a Severočeské doly a dojdou peníze, hrozí památce rozkradení," uvedl.
Generální ředitel MUS Luboš Měkota se diskusi o podpoře vybudování hornického skanzenu nebrání. "Dokud však neuvidím světýlko v tunelu, tak peníze dávat nebudu. Firma má v regionu řadu aktivit a podporuje každoročně nemalými částkami rozvoj měst a obcí. V souvislosti s muzeem jsme slíbili veškerou technickou pomoc, což platí. Co se týče spolufinancování, uvidíme, co vzejde z diskuse," dodal.
Projekt prezentace vývoje hornictví na Mostecku počítá v sedmi postupných etapách s investicí zhruba 400 milionů korun. Z toho 163 milionů představují náklady na vybudování hornického skanzenu. Jeho základem budou unikátní objekty a těžní věž bývalého hlubinného dolu Julius III, který byl otevřen za Rakouska-Uherska.
Projekt, jehož součástí je i vybudování nové přístupové komunikace k objektu budoucího skanzenu, by mohl přinést až 57 nových pracovních míst.
Zakladateli obecně prospěšné společnosti Podkrušnohorské technické muzeum jsou
kromě mostecké tripartity města Most a Litvínov, Spolek severočeských havířů
a provozovatelé biosadů v Chrámcích na Mostecku.