Právo - 12.5.2005
Zaměstnanci by neměli strávit v práci více než 48 hodin týdně
Po napjatém vyjednávání se včera poslanci Evropského parlamentu (EP) postavili proti tomu, aby zaměstnanci v Unii pracovali déle než 48 hodin týdně.
Pro zrušení dosavadních individuálních výjimek z maximální délky pracovní doby se vyslovilo 378 poslanců z 655 přítomných, proti 262 a dalších 15 se hlasování zdrželo.
Europarlament se tak díky hlasům socialistů, komunistů, zelených i části lidoveckých poslanců postavil proti Evropské komisi i proti značné části členských zemí, usilujících o liberálnější pracovní předpisy. Komise totiž navrhovala individuální výjimky zachovat, i když za přísnějších podmínek.
Z 23 přítomných českých europoslanců hlasovalo pro zrušení výjimek šest komunistických poslanců a dva sociální demokraté, ostatní byli proti.
"Spolu s kolegou Richardem Falbrem jsme hlasovali pro zrušení výjimek, protože toto řešení nabízí kompromis a rovnováhu mezi flexibilitou pracovního trhu na straně jedné a ochranou zaměstnanců na straně druhé," vysvětlil Právu Libor Rouček (ČSSD).
Cabrnoch: demonstrace nerozumu a hazardu
Naopak Milan Cabrnoch z ODS neskrýval nad prohrou lítost. "Je to demonstrace nerozumu a exemplární hazardování se zaměstnaností v Evropě," zdůraznil. "Další regulace pracovní doby povede k dalším potížím pracovního trhu, jeho rigiditě a paradoxně k větší nezaměstnanosti." Právu rovněž potvrdil, že se lidovecká frakce (ELS-ED) nebyla schopna dohodnout na jednotném hlasování. "Je to ostudné. Komunisté totiž oslavovali i díky části naší frakce," řekl Právu.
Včera schválená opatření by měla začít platit do tří let od vstupu směrnice v platnost bez výjimky ve všech členských státech Unie. Návrh EP bude nyní postoupen Evropské komisi a Radě, aby k němu zaujaly svou pozici. Pak se znovu dostane na pořad EP.
Parlament se včera vyslovil také pro to, aby se do pracovní doby započítávala i pracovní pohotovost, tedy doba, kdy zaměstnanec sice nepracuje, ale je k dispozici zaměstnavateli. Dohromady by se měl také sčítat čas strávený v různých zaměstnáních.
V současné době platí v EU směrnice z roku 1993. Ta sice na jedné straně s ohledem na ochranu zdraví a bezpečnosti pracovníků omezuje maximální délku pracovní doby na 48 hodin týdně, na straně druhé však zároveň umožňuje členským státům udělovat z tohoto limitu výjimky (tzv. opt-out) a takto stanovený týdenní strop překročit.
Tyto individuální výjimky se v praxi značně rozšířily, například ve zdravotnictví či v ubytovacích službách. Jedinou členskou zemí, která překročení pracovního limitu povoluje ve všech sektorech, je Británie. Desetileté období, na které si Británie tuto výjimku vyjednala, ale již uplynulo.
Škromach: rozhodnutí vítám
Rozhodnutí europoslanců přivítal i český ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. "Je to reakce na sílící snahy o prodlužování pracovní doby, reakce na liberalizaci, která je v oblasti pracovní doby až bezbřehá," uvedl ministr pro Právo.
Podle něj se ukazuje, že v EP přece jen převládl názor, že je třeba udržet pracovní dobu v určitém rámci: "Pokud by to mělo být na tom, že se zaměstnanec rozhodne sám, tak většinou samozřejmě pod nátlakem zaměstnavatele," zdůraznil Škromach s tím, že je potřeba hledat sociální dohodu.
Spokojenost s výsledkem hlasování neskrýval ani šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Milan Štěch. "Myslím si, že to je dobré rozhodnutí," řekl Právu.
"Nezaměstnanost v Evropě je skutečně vysoká, a jakékoliv tendence k prodlužování pracovní doby by určitě vedly k tomu, že práce pro nezaměstnané i nadále nebude. Akorát korporací by byly vyšší," dodal Štěch.
Češi podle statistických údajů za loňský rok pracují v průměru 43 hodin týdně, zhruba o hodinu déle než průměrný Evropan. Nejdelší pracovní týden mají v EU Rakušané (45 hodin).
EP pro uznávání profesních kvalifikací
Europarlament týž den podle ČTK schválil návrh směrnice o uznávání profesních kvalifikací, která má usnadnit občanům členských států získat krátkodobé nebo trvalé zaměstnání v jiném členském státu. Zaručuje v podstatě automatické uznávání kvalifikace v mnoha profesích a upravuje četné výjimky z tohoto pravidla.
Zákon se týká obecně všech profesí s výjimkou těch, jež souvisejí s výkonem veřejné moci (policie, armáda, státní správa), a s výjimkou finančních služeb. Potvrzuje zvláštní režim pro vybrané profese, jako jsou lékaři, zubaři, zdravotní personál, architekti či advokáti, a obsahuje definici "svobodných povolání".
GRAF
Nejdelší pracovní týden v EU mají Rakušané
Délka pracovní doby ve vybraných zemích EU v hodinách za měsíc
Rakousko 45
Polsko 43,4
Británie 43,4
Lotyšsko 43,3
ČR 42,9
Slovinsko 42,9
Německo 41,3
Maďarsko 41,3
Slovensko 41,2
Francie 40,7
EUROSTAT, PRÁVO - ti