Zpravodajství ČTK - 11.5.2005
ŠTRASBURK 11. května (zpravodaj ČTK) - Evropský parlament se dnes většinou hlasů postavil proti tomu, aby lidé v Evropské unii pracovali déle než 48 hodin týdně. Pro zrušení dosavadních výjimek z maximální délky pracovní doby se v závěrečném hlasování vyslovilo 355 poslanců, proti bylo 272 a 31 poslanců se zdrželo.
Výsledek dnešního hlasování parlamentu ještě neznamená tečku za sporem o pracovní dobu. Návrh směrnice o pracovní době se nyní vrací Evropské komisi a členským zemím. Pak se znovu dostane na pořad EP.
Sněmovna se tak postavila proti EK i proti značné části členských zemí, usilujících o liberálnější a pružnější pracovní předpisy. Komise navrhovala individuální výjimky zachovat, i když za přísnějších podmínek.
V EU sice od roku 1993 platí 48hodinový strop, ale Británie si současně vymohla, aby se pracovník v dohodě se zaměstnavatelem mohl tohoto práva zřeknout. Tato možnost, která se mezitím rozšířila i z britských ostrovů, by podle sněmovny měla zmizet 36 měsíců poté, co směrnice vstoupí v platnost, asi v roce 2009.
Parlament se vyslovil také pro to, aby se do limitu započítávala i pracovní pohotovost, tedy doba, kdy zaměstnanec sice nepracuje, ale je k dispozici zaměstnavateli. Dohromady by se měl také sčítat čas strávený v různých zaměstnáních. Období pro výpočet pracovního týdne by však mělo být možné prodloužit z nynějších čtyř měsíců na rok, aby se práce přizpůsobila poptávce či sezoně.
"Je to černý den pro Evropu," řekl ČTK poslanec Jan Zahradil, podle něhož dal EP přednost ochraně sociálních vymožeností před pružnějším pracovním trhem v zájmu povzbuzení evropských ekonomik a zaměstnanosti. Doufá však, že se EK a členským zemím ještě podaří podobu směrnice zvrátit.
"Pro ČR to může znamenat omezení pracovních příležitostí a komplikace pro zaměstnavatele. Jde sice o ochranu zaměstnanců, ale příliš striktní omezení může spíše uškodit, než prospět," míní Tomáš Zatloukal ze Sdružení nezávislých-Evropských demokratů.
"Parlament jasně vzkázal všem Evropanům, že nepřipustí demontáž sociálního státu a zavedení anglosaského modelu na trhu práce," řekl sociální demokrat Richard Falbr.
Postoj EP přivítali evropští odboráři, proti 48hodinovému limitu jsou naopak sdružení zaměstnavatelů a malých a středních podnikatelů.
Komisař Vladimír Špidla za hlavní považuje, že předloha překonala úskalí prvního čtení. Na červnové zasedání ministrů práce EU se pokusí získat většinu pro společné stanovisko. Podaří-li se pak nalézt kompromis s EP, odhaduje, že směrnice by mohla být přijata do června příštího roku.
Až dosud se členské státy na přípustnosti výjimek z 48hodinového týdne nedokázaly shodnout. Proti je především Británie, kde výjimek využívá až 16 procent pracovníků a například bankovní úředníci tráví v práci až 80 hodin týdně.
Milan Syruček