BBC - česká redakce - 10.5.2005
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Před dvanácti lety omezila Evropská komise pracovní týden na čtyřicet osm hodin,
výjimky z její vlastní směrnice však zaměstnancům, například v Británii, umožňují,
aby pracovali dobrovolně déle. Část poslanců Evropského parlamentu však chce
zmíněné výjimky zrušit. V Londýně je Ivan Kytka. Ivane, jak velký dopad by měla
taková změna právě na britský pracovní trh?
Ivan KYTKA, redaktor
--------------------
Tak odpůrci té iniciativy v Británii varují velice hlasitě, že připraví britské
zaměstnavatele o flexibilitu a velkou pružnost, která v současné době dává ostrovní
ekonomice poměrně velký náskok před konkurencí, včetně samozřejmě té evropské.
Naopak stoupenci té změny, patří mezi ně i britští odboráři, poukazují na to,
že britská vláda by měla přistoupit alespoň na kompromis, který navrhla Evropská
komise. Ten počítá s tím, že zaměstnanec by měl mít například právo svůj souhlas
s tou prací přes čtyřicet osm hodin týdně kdykoliv poté, kdy ten souhlas dá
zase zrušit.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Jakých profesí se ta práce přesčas, dodejme legální práce přesčas, v Británii
nejvíce týká?
Ivan KYTKA, redaktor
--------------------
Jde samozřejmě o celou oblast sezónních prací a toho zpracovatelského průmyslu,
myslím, sezónních zemědělských prací a toho zpracovatelského průmyslu, který
pak na ně navazuje. A zvláštním světem v Británii, v Londýně, pokud jde o délku
pracovní doby, tak je finanční centrum londýnská City. Já jsem hovořil dnes
odpoledne před vysíláním hned s několika bankéři, kteří tam pracují, byli však
ochotni se vyjádřit pouze pod podmínkou přísné a naprosté anonymity. Pracuje
se tam, pro ilustraci, mezi šedesáti až osmdesáti hodinami týdně. Někteří lidé
mají obavy, aby kolem toho nevznikl zbytečný zájem a pozornost, aby se o to
nezačal zajímat někdo zvenčí. Je to však dobrovolná záležitost. Lidé, kteří
pracují například v investičním bankovnictví a kteří takové týdenní dávky podstupují,
přijímají současně to, že za své nevykazované přesčasy jsou také mimořádně vysoce
ohodnoceni. A poslední, co si přejí, jak mi řekli, je to, aby se o jejich kontrakty,
nebo délku té pracovní doby zajímal někdo z Bruselu.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A jak je na tom tedy, pokud jde o práci přesčas, britské zdravotnictví, kvůli
kterému Londýn kdysi tu výjimku vyžadoval?
Ivan KYTKA, redaktor
--------------------
Je fakt, že právě systém britského zdravotnictví toho státního na ní i v současné
době velice spoléhá. Lékaři těsně po absolvování vysoké školy totiž slouží Británii
obvykle déle, než šedesát hodin týdně. Doktor Tom Dolphin nedává zapravdu Evropskému
parlamentu. On osobně by prý omezení pracovní doby jedině přivítal.
Tom DOLPHIN, doktor
--------------------
Myslím, že by to byla skvělá věc, protože mladí doktoři pracují příliš mnoho
hodin, což je nebezpečné pro pacienty a navíc jim nezbývá čas na další vzdělávání.
Ivan KYTKA, redaktor
--------------------
Říká doktor Tom Dolphin. Ovšem Asociace britských lékařů k tomu dodává, že pokud
v roce 2009, jak požadují poslanci Evropského parlamentu, skutečně vejde v platnost
na omezený pracovní týden, pak v britském zdravotnictví bude vlastně přes noc
chybět najednou až devět tisíc praktických lékařů.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
To byl z Londýna Ivan Kytka. Ivane, děkuji. A na telefonu je teď poslanec Evropského
parlamentu za sociální demokracii Richard Falbr. Dobrý den.
Richard FALBR, poslanec Evropského parlamentu /ČSSD/
--------------------
Dobrý den.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A také poslanec Milan Cabrnoch, zvolený do Evropského parlamentu za ODS. I vám
dobrý den.
Milan CABRNOCH, poslanec Evropského parlamentu /ODS/
--------------------
Dobrý den.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane Falbře, vy jste v rozpravě o úpravách pracovní doby připomněl, že osmačtyřicetihodinový
pracovní týden je historickým výdobytkem odborového hnutí, výjimky z něj jsou
podle vás nepřijatelné, i když zajišťují evropským ekonomikám pružnost a členům
odborů v konečném důsledku pracovní místa. Není v tom vašem stanovisku trochu
rozpor?
Richard FALBR, poslanec Evropského parlamentu /ČSSD/
--------------------
Vůbec ne. Já si myslím, že je potřeba vzít v úvahu, že když mezinárodní organizace
práce po svém vzniku v roce 19 přijala úmluvu o délce pracovní doby, tak vycházela
z toho, že je potřeba, aby ten zaměstnanec měl čas na práci, čas na rodinu a
mimo jiné na vytváření nové pracovní síly a pak čas na vzdělávání a na odpočinek.
Takže pro mě je zavedení opt-outu ve Velké Británii, vůbec řeči o tom, že opt-out
by se rozšířil do dalších zemí popřením všeho toho, o co odbory téměř sto let
usilovaly.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Myslíte tedy, že to ze strany zaměstnanců není zas tak dobrovolné, jestli vám
dobře rozumím?
Richard FALBR, poslanec Evropského parlamentu /ČSSD/
--------------------
O tom jsem stoprocentně přesvědčen. Starší Češi si pamatují takzvaně dobrovolně
povinné brigády. Ona komise teď říká, že tam dá určité pojistky, že se opravdu
nebude podepisovat při sjednávání pracovní smlouvy, nebo v době zkušební, kdy
ten pracovník je vystaven určitému tlaku. My přece víme, jak se u nás obchází
různá ustanovení v zákoníku práce, která nedovolují sjednávat zkušební dobu
s absolventy škol, pokud o to sami nepožádají. V Británii pracuje podle mých
informací více než tři miliony zaměstnanců. Na základě opt-outu byli u mě lobbyisté
ze stavebnictví, kteří trvají na existenci opt-outu. Ale já si myslím, že to
je krok zpět.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane poslanče Cabrnochu, byl by to krok zpět?
Milan CABRNOCH, poslanec Evropského parlamentu /ODS/
--------------------
Já jsem jiného názoru. On pan kolega Falbr už to řekl. Tyto výdobytky, tyto
výdobytky vznikaly někdy, ty jsou výsledkem stoleté práce odborového hnutí a
možná pasují na průmysl v první polovině minulého století, ale nejsou výhodné
pro současnou situaci. A my musíme především podporovat tvorbu pracovních míst,
bojovat s nezaměstnaností. Já jsem si jist, že každá regulace, která vlastně
zakáže, aby se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodl na tom, co je pro oba dva
z nich výhodné, tak taková regulace je neprospěšná pro zaměstnanost a brání
vzniku zaměstnaneckých míst.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Nicméně on je zde třeba i argument, například tedy britských lékařů, kteří tvrdí,
že při přesčasových hodinách klesá jejich koncentrace, zvyšuje se nebezpečí
chyby, ohrožení zdraví pacientů. Neměla by třeba právě ve zdravotnictví být
pracovní doba přísněji regulována?
Milan CABRNOCH, poslanec Evropského parlamentu /ODS/
--------------------
Není to na dvouminutový vstup do rádia, ale já jsem přesvědčen, že je potřeba
nalézt jiné řešení, než strohý zákaz, který neumožní pružné zacházení s pracovní
dobou. Sám jsem lékař a sloužil jsem mnoho let noční služby. A je pravda, že
po několika nočních službách v měsíci je lékař svým způsobem vyčerpán. Na druhé
straně umělý nárůst potřeby lékařů způsobený touto směrnicí také nepřinese nic
pozitivního. Těžko dosáhneme toho, že budeme mít v naší zemi několik tisíc lékařů,
které dodnes nemáme jenom díky tomu, že Evropský parlament přijme nějakou směrnici.
Já se obávám toho, o čem také pan poslanec Falbr mluvil, že tato nesmyslná a
pro praxi nepřijatelná regulace povede k dalšímu obcházení. Již dnes lékaři,
i v Čechách, pracují na stejném pracovišti jednou jako zaměstnanci nemocnice
a jednou jako zaměstnanci jiného subjektu za samozřejmě jiných podmínek, ale
stejní lékaři, stejný počet hodin. A domnívám se, že toto řešení nemůže být
nikomu prospěšné.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Jednou větou, pane Cabrnochu, je toto oblast, kterou by měla regulovat Evropská
unie?
Milan CABRNOCH, poslanec Evropského parlamentu /ODS/
--------------------
Nejsem přesvědčen, že by jí měla regulovat. Domnívám se, že musíme upevňovat
subsidiaritu. Tedy tam, kde se mohou dohodnout lidé mezi s sebou, upřednostnit
tuto dohodu. Tam, kde se mohou dohodnout na úrovni kolektivní smlouvy, dát šanci
kolektivní smlouvě, kde může věc řešit národní legislativa, nechť jí řeší. A
teprve v případech, kdy ani jedno z těchto řešení nezabere, teprve potom je
na místě regulace z úrovně Evropské unie, neboť ona je nejhrubší a pro praxi
nejhorší.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane Falbře, prosím, velmi, velmi stručně váš názor, měla by tuto oblast regulovat
Evropská unie?
Richard FALBR, poslanec Evropského parlamentu /ČSSD/
--------------------
Já jsem o tom přesvědčen, protože je zřejmé, že naše regulace je nedostatečná.
A já se svým váženým kolegou Cabrnochem nesouhlasím, protože jsme pominuli jednu
důležitou oblast, čím déle člověk pracuje, nežli v jedné směně, tím větší riziko
pracovního úrazu, anebo riziko onemocnění nemocí z povolání.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pánové, já vám oběma velmi děkuji za rozhovor. To byl poslanec Evropského parlamentu
za sociální demokracii Richard Falbr, poslanec Evropského parlamentu za ODS
Milan Cabrnoch.