Senát a prezident se přou o ústavní soudce
Senátoři se včera dostali do ostrého konfliktu s prezidentem Václavem Klausem kvůli obsazování Ústavního soudu (ÚS). V rozjitřené debatě někteří zákonodárci obvinili hlavu státu, že chybějícími soudci instituci ochromuje.
Rozruch způsobil především výrok senátora Zdeňka Bárty (za KDU-ČSL): „Nejednání pana prezidenta v současné době lze kvalifikovat jako velezradu,“ protože znemožňuje činnost pléna ÚS a tím jeho základní funkci. Podotkl, že pokud by se Senát rozhodl na Klause podat ústavní žalobu pro vlastizradu, ÚS by ji vzhledem k nefunkčnímu plénu nemohl projednat.
Občanský demokrat, senátor Jiří Pospíšil označil Bártův výrok za absurdní závěr. „Škoda že už jsme dospělí a že si to nemůžeme vyřídit jako uličníci,“ prohlásil.
Rozhořčení netajil ani přítomný hradní kancléř Jiří Weigl. „Je to jenom smutná ilustrace toho, jak někteří senátoři přistupují k prezidentovi republiky a k agendě, která přísluší hlavě státu,“ řekl na dotaz Práva.
Podle senátora Martina Mejstříka (Klub otevřené demokracie) má Senát právo upozornit hlavu státu, že dochází k porušení ústavnosti, když se tak děje delší dobu. Připomněl, že Klausův předchůdce Václav Havel v předstihu připravil seznam zhruba 50 adeptů na ústavní soudce. „Nikdo pana prezidenta Klause nemůže nutit, aby se řídil návrhy svého předchůdce. Na druhou stranu ale z výše uvedeného vyplývá, že kvalifikovaných kandidátů lze v České republice nalézt více než jednoho za čtvrt roku,“ prohlásil Mejstřík.
Soc. dem. Richard Falbr se přidal, že za vzniklou ústavní krizi „může výhradně prezident“, protože jim předkládá nekvalitní kandidáty, kteří horní komorou také neprošli. Podle něj začal prezident trucovat a „další návrhy prostě nepřicházely“. Falbr také připomenul dřívější Klausovy výroky, kdy o Listině základních svobod hovořil jako o „plevelu v ústavě“ a o ombudsmanovi jako o „trafice“.
Debata senátorů vyústila v přijetí usnesení, aby Klaus urychleně předložil další návrhy na ústavní soudce. Z 68 ho podpořilo 38, kdy proti se postavila především ODS. Podle očekávání neprošel Senátem nominovaný Milan Galvas, kdy v tajném hlasování získal jen 25 hlasů ze 70.
Galvas je pátým z 12 kandidátů, který Klausovi v horní komoře neprošel. „Nebyl jsem vyzván, abych mohl vystoupit, tak to nebudu ani komentovat,“ uvedl pro Právo Galvas. Doposud v patnáctičlenném týmu ústavních soudců jsou čtyři místa neobsazena a ÚS tak nemůže rozhodovat v plénu o složitých kauzách.
Hrad: chování Senátu je skandální
Na kritiku senátorů reagoval Klausův mluvčí Petr Hájek, který spolu s Weiglem uspořádal mimořádnou tiskovou konferenci. Podle Hradu nese vinu za průtahy kolem jmenování soudců právě Senát a způsob, jakým zamítl Galvasovu kandidaturu, označili prezidentovi lidé za „skandální“.
„Senát byl a priori rozhodnut o tom, že nominovaného kandidáta zamítne. Nezajímalo jej, jaké má názory, nezajímalo jej, jaký je odborník, v jaké oblasti, jeho kvalifikace, kompetence,“ uvedl Weigl.
Vedoucího katedry pracovního práva a sociálního zabezpečení na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně Milana Galvase navrhl prezident letos v únoru. Svou volbu odůvodnil tím, že Galvase považuje za uznávaného odborníka v oblasti sociálního a pracovního práva.
Právník ovšem narazil již v březnu před ústavněprávním výborem Senátu. Výboru vedle úzké specializace kandidáta vadilo především jeho dlouholeté členství v KSČ.
Nynější šéf katedry byl totiž ve straně od roku 1967 až do sametové revoluce.
Podle jeho vlastních slov podepsal členství ještě před maturitou, nevystoupil
pak proto, že „nechtěl riskovat svou budoucnost ani ohrozit rodinu“.